Nikdy tak zcela nemůžeš spravit srdce...

26. září 2012 v 22:28 | -----Izzzie----- |  ---Tagesbuch---
Tumblr_m4l5hsx1a01qlcfsso1_500_large

Protože jsem v tomhle blogovém "hubnoucím" (nebo spíše cestou k uzdravení) nová, neznáte mě, a psaly jste mi, že se o mě chcete dozvědět více. I když v záhlaví obrázku je krátký text, který lecos vysvětluje a napovídá...

Je mi dvacet let, jmenuji se jinak, než je napsána moje přezdívka u článků, ale jistě chápete, že si moje pravé jméno nechám pro sebe. Pro vás jsem "Izzzie" a nebojte, i když mám falešnou přezdívku, budu stejně upřímná, jakoby jste znaly moje opravdové jméno.
Ano, vlastně nevím kde začít, je toho tolik co popsat, přijde mi, že můj posavadní život je momentálně jenom přežívání, čekání na něco lepšího. Ačkoliv jsem mladá, už jsem zažila pořádné rány od života. Nemá cenu všechno popisovat, jistě vás by to nudilo, a já už se nechci opakovat. Nechci se vymlouvat, co mě donutilo k ppp, k odjezdu do zahraničí, důvody tu byly, ale co to bylo přesně z těch všech všech věcí, opravdu nevím. Nebo to snad bylo všechno najednou?
Pamatuji si chvíle, kdy jsem byla upřímně ještě šťastná, ale všechno se zhroutilo, jako by jste šťěstí z mého života odfoukly tak lehce, jako peříčko z dlaně. Všechno je tak křehké a tak nehorázně těžké. Tenkrát jsem měla uplně všechno, co jsem tenkrát potřebovala. Tenkrát jsem se uměla zasmát a nemyslela jsem přitom na to, zdali jsem se teď zasmála upřímně nebo ne, jako to dělám teď. A když o tom vůbec přemýšlím, je to upřímné?

Toulám se životem, jsem jako zatoulaný pes, který hledá v popelnicích něco lepšího než jen špinavou vodu na zemi. Moje minulost mě tíží, nedokážu se odpoutat. Milovala jsem. Milovala jsem tak moc, tak víc, o moho víc, než sama sebe. Možná miluji ještě teď, to upřímně nevím. Vím jenom to, že od chvíle, kdy nejsme spolu, nejsem šťastná. Není to jen, že jsem se "rozešla s klukem", ano jde to říct tak povrchně, dokonce to zní povrchně. Ale z hlouby duše, je to pro mě rána, která mě zasáhla tím neostřejším bodcem. Všechno by bylo jednoduší, kdyby se okolo toho nestaly věci, zlé věci, a neopustil mě ve chvílích, když jsem ho nejvíce potřebovala. Pohřby jsou těžká věc, a když zažijete úmrtí mladého blízkého člověka, je to tragédie, pro celou rodinu. Trpěla jsem už jenom pohledem na ostatní členy rodiny. O do toho vám po letech řekne váš nejbližší přítel, zpovědnice, podpora, vztah, láska, že končí. Jsem zraněná, jsem zraněná ještě teď. A to už to bude na jaře dva roky. Vím to přesně, protože to udělal na moje narozeniny.
Od té doby, od zrady od života, se toulám. Zkouším různé věci, zkoušela jsem studovat vysokou a studiem zapomenout. Nedá se. Zkoušela jsem jít do práce a zapomenout. Nedá se. Vešla jsem do agentury a jen tak řekla: Chci do zahraničí, chci tam pracovat a učit se jazyku. Proč ne? proč být v Česku, když mě tam nic netěší? Byla jsem tak naivní. Mám tam rodinu, to stačí.
Říká se, že aby byl člověk šťastný v životě, musí mít splněné, nebo jak chcete, - v pořádku, čtyři základní elementy. Práce, rodina, zdraví a láska.

Práce au-pairky je na hovno. (Alespoň v Německu) Němci jsou povrchní snobové, v Německu se au-pairka rovná sluška a setkáte se s pohrdáním. Zdraví, na tom pracuji. Kromě poruchy příjmu potravy a nadváhy jsem zdravá. S tím se dá něco dělat, s tím se dá pracovat. Rodina je jediný element, který mě drží nad vodou, jsou jediný důvod proč tu jsem. Znají mě, milují mě, podporují, utřou mi slzy, táhneme za jeden provaz. Tak moc mi chybí a sakra, musím u toho řvát. Předem se omlouvám za překlepy. A láska, neboli vztah, ano znala jsem. Doufám, že poznám ještě někoho, s kým budu šťastná, nevím, doufám a někdy už to vzdávám... Neboli jak zpívá Demi lovato: Nikdy nemůžeš tak zcela spravit srdce...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marla Marla | Web | 27. září 2012 v 0:00 | Reagovat

máš silný příběh, TY jsi silná!  nedokážu si to vůbec představit, to, čím jsi prošla, můžu s Tebou pouze soucítit... doufám, že se z toho dostaneš, z toho ze všeho. já před rokem byla na vrcholu a od té doby to se mnou jde ke dnu, takže trochu vím, o čem mluvíš...
s těma němcema to znám, jsme pro ně jedn levná síla z ,,východu"... je to strašné... tolik Ti držím palce! :)
a promin za chute:)

2 blond-and-bitchy blond-and-bitchy | Web | 27. září 2012 v 17:12 | Reagovat

to mě mrzí :( je to dost podobný se mnou...
a s tim cos napsala máš pravdu !! a obdivuju že jsi au-pairka musís dobře mluvit :)

3 Saphire Saphire | Web | 27. září 2012 v 20:38 | Reagovat

Počkej, nejsi ty ... ? :-O
Nebo mi někoho jen moc připomínáš.. Každopádně přeju hodně síly.

4 Kate Kate | Web | 27. září 2012 v 21:21 | Reagovat

Musí to být těžké, zvlášť když se to stalo za takových okolností x( je dobře, že jsi se zkoušela z toho dostat(pracovat,studovat). Určitě jsi silná, nevzdala ses jen tak!:) doufám, že ti časem bude líp.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama